První záležitost se mi obloukem vyhýbá, druhou jsem tvořena. Vlastně ani nejsem člověk, spíš jen směs pocitů, která se za lidskou bytost vydává. Stává se vám, že místo toho, abyste čas a úsilí věnovali podstatným věcem, zabýváte se hloupostmi? Že místo toho, abyste se zaobírali skutečně důležitými problémy, plýtváte silou na drobnostech, které akorát buší do vaší lebky, až hrozí, že praskne? Jestli se s tím umíte vypořádat, sem s radami. Já už si totiž připravuji stěnu, na které zůstanou památky po mé puklé hlavě. Existuje na přecitlivělost vůbec lék? A věříte na vložení myšlenky? Věřte, je to neskutečně snadné. Kéž bych to byla já, kdo by vkládal, kéž bych se nestala obětí vložení. Dejte si na tyto "vkladatele" pozor, buďte obezřetní.
Ale hlavně, neberte mě moc vážně :)
—————