Minulou neděli, kolem půl třetí hodiny ráno, mi přišel e-mail, že tyto prostory navštívilo už 1600 lidí. Upřímně, mám dojem, že je to obrovské číslo, na to, že se zde povětšinou nachází především mé myšlenky, zážitky a moudra (což není právě nejlepší zboží). Navíc, co si budeme nalhávat, dlouho jsem do tohoto mého světa ničím nepřispěla. Jednak jsem měla pisálkovskou krizi a dva měsíce jsem čas od času rozepisovala nová dílka, která většinou zdechla po prvních dvou stránkách, jednak jsem vlastně ani neměla čas se pořádně zastavit. Ale minulá neděle, vlastně už sobota (to je zase jiná pohádka), prostě víkend a hlavě onen 1600. člověk, který mé stránky navštívil mi připomněl, že sem možná čas do času někdo zajde a hlavně, připomněl mi, proč jsem tady s tím vším začala. A i kdybych to všechno dělala jen kvůli jednomu či dvěma příležitostným čtenářům, budu to dělat dál a ráda. Tím bych ukončila vlnu patosu, která se tu vzedmula. Přístupme k závěžnějším věcem:
1) Představme si situaci: ohyzdná (co to povídám, vždyť jsou krásné :D) zombie pokouše pobledlého upíra (takového, který na sluníčku skutečně uhoří a nebude vypadat jako diskokoule) a nakopak. Kdo se v co přemění? Nedá mi to spát. Dobře, možná je to tím, že jsem filosof a věčné otázky mě živí, každopádně výsledek tohoto souboje by mě vážně zajímal. Nemohu se rozhodnout, které stvoření osobně preferuji víc, ale sázím na výhru zombie. Už jen proto, že aby se zombie přeměnila, musela by vypít upírovu krev. Bylo by to sice možné, ale dřív než by k tomu došlo, dle mého názoru, upír ochutná zombie maso a přemění se. Nebo ne? Zpětně musím uznat, že trávím čas nad hroznými hloupostmi. Nebo ne?
2) Napadl mě příběh. Sedm (číslo se možná změní) uprchlíků z války putuje na sever (nevím, proč zrovna tam, prostě to tak je), po čase je začnou pronásledovat nepřátelé (lidé), a tak se utečenci ukryjí v hodné velrybě, která je pohostí, zachrání a ještě k tomu dopraví do bezpečných míst. Zní to dost šíleně? Doufám, že ano. Stručně jsem načrtla jednu z mých rozepsaných novel. Možná tam budou i mořské panny... Kdo ví, co za potvory v oceánech žije.
3) Znáte anime Death Note? Jestli ne, zkuste to, jestli ano, vězte, že i v tom jsem, mimo jiné, našla kopanec od inspirace.
4) Jak se, proboha, kdy kdo mohl naučit Mahábhárátu nazpamět? Ne nadarmo se říká, že Indové jsou nejlepší lékaři. S takovou pamětí. Mají to asi v genech. Taky tak žasnete při té představě?
5) Je možné, aby sen měl takovou sílu, že vůně a doteky, které v něm proběhnou, cítíte i po probuzení? Děsivé. Na druhou stranu ale taky děsně fajn.
Přemýšlejte.
—————